Ačkoliv se Lisabon rozbíhá všemi směry, jeho srdce leží při březích řeky Tejo. Usadíte-li se v některé z kaváren náměstí Rossio, otevře se vám podmanivý výhled na několik ikon tohoto města. Na Baizu, známou jako Dolní čtvrť, ležící v těsné blízkosti řeky, jež je centrem města již od 18.století, majestátní hradby středověkého hradu Sao Jorge, nebo zříceninu kláštera Carmo, která se tyčí přímo na protějším kopci.
Jen málokdo po podobné podívané vydrží zůstat na jednom místě příliš dlouho. Nutkání vydat se za půvaby Starého města je příliš silné. Romantické povahy se slabostí pro silné výhledy nicméně můžeme uklidnit už nyní: z většiny míst v historických čtvrtí lze bez problémů přehlédnout celé město.
Lisabon, hlavní město Portugalska, je jedním z mála velkých evropských měst, které se může pochlubit polohou při mořském pobřeží (v tomto případě Atlantského oceánu). Vlastní Lisabon je rozkročen nad sedmi kopci, mezi nimiž protéká Tejo, nejdelší řeka Iberského poloostrova. Jde o příjemné město s klidnou atmosférou, za níž z velké části vděčí svému historickému rázu, kvůli kterému jde o oblíbený cíl cest uměnímilovných turistů z celé Evropy.
Pokud jste v Lisabonu poprvé a máte problém se zorientovat, pravděpodobně se setkáte s doporučením, abyste vystoupali na některý z kopců na nichž se město rozkládá – Penha de França, Senhora do Monte, Graça, Sao Jorge, Sao Pedro Alcantara, Estrela a Santa Catarina. Vůbec nejpůsobivější pohled na město z nich přitom skýtá zřejmě Sao Jorge. Právě sem proto zpravidla krátce před západem slunce přicházejí ti největší romantici, aby se potěšili pohledem na jeho kotouč mizející za rameny řeky Tejo.
Na sever od náměstí Rossio, kde jsme zahájili naší pomyslnou prohlídku, začíná čtvrť Avenidas Novas s její širokou hlavní třídou vystavěnou v 19. století, po níž se ještě o něco severněji otvírá oblast, na jejímž vzhledu se nejvíce projevil stavební boom, k němuž zde došlo spolu s přípravami na světovou výstavu EXPO ´98, jejímž dějištěm byl právě Lisabon. Zde také najdete dva známé fotbalové stadiony Alvalade a Luz, stejně jako městské letiště.
Podívejme se ale ještě na nejdůležitějších místo ve městě, jehož opomenutí byste po návratu z Lisabonu měli litovat nejvíce. Tím je hrad Sao Jorge, stojící na místě, kde archeologové identifikovali nejstarší osídlení na území dnešního Lisabonu. To je zde doloženo minimálně již od 6. století př. n.l., kdy zde měli své osady keltské kmeny, Iberijci, ale i Féničané, Řekové nebo Vizigóti.
Sao Jorge je zřejmě nejvýznamnější a nejnavštěvovanějším turistickým místem v celém Lisabonu. Důvody, které za tímto faktem stojí jsou poměrně prosté. Jde o dominantu města, která na Lisabon laskavě zhlíží z výše svého kopce, je to impozantní hrad s vysokými hradbami a cimbuřími, který přesně naplňuje představu středověku jako doby plné udatných rytířů, jejichž odvaha a síla je po zásluze odměněna přízní sličných nevinných panen.
Přijíždíte-li proto do Lisabonu s dětmi, anebo jste jenom nikdy pořádně nezestárli, nemůže vás silueta hradu nechat klidnými. K dobám, kdy hrad Sao Jorge nebyl historickou atrakcí, ale garancí bezpečnosti rozsáhlého území, se nadto váže legenda, jíž by zřejmě vymyslet ani nešlo.
Poté, co v polovině dvanáctého století hrad obsadili Maurové, se jednoho dne před jeho zdmi potuloval křesťanský rytíř Martim Moniz, zklamaný porážkou jeho vojsk. V tom si uvědomil, že hlavní brána je otevřena, v čemž spatřil příležitost a rozhodl se proto jednat. Aby křesťanští bojovníci mohli vniknout do hradu, skočil doprostřed zavírajících se vrat, čímž hanebným maurským psům znemožnil aby je zavřeli, a spolu s obětí svého života tak vytvořil škvíru, jíž mohli bojovníci vstoupit dovnitř. Až budete procházet hlavní hradní bránou, zkuste si na tento příběh vzpomenout.
Zdroj foto: Pixabay