Ještě v polovině 12. století na místě dnešní Kodaně, více než milionového hlavního města Dánska, stála drobná rybářská vesnička nesoucí jméno Havn. Tehdy také král Valdemar I. Udělil Havn v léno biskupu Absolonovi z Roskilde, jehož můžeme považovat za člověka, který stál u počátků rozvoje města. Pod jeho správou se začala Havn rychle rozrůstat, a to částečně i díky tomu, že na rozdíl od tehdy nejvýznamnějšího přístavu v Roskilde mohla pojmout i ty největší obchodní lodě.
O dvě stě padesát let později se Kodaň stává centrem země a jeho hlavním městem, přičemž tuto její pozici se Kodani podařilo uhájit až dodnes. V současnosti jde kromě hospodářského centra a sídla dánské královny o město vyhlášené jak svými početnými muzei, tak především bohémským nočním životem. Chtějí-li kontinentální evropané na vlastní kůži zažít charakteristickou atmosféru „skandinávského zázraku“, často jako cíl své cesty volí právě Kodaň.
Hovoří-li se o kodaňských pamětihodnostech, často se dosud neotrkaným návštěvníkům města doporučuje začít v jeho historickém centru, a odtud postupovat tak jak se město rozrůstalo od 18. století dále rozrůstalo. Povinností každého návštěvníka Kodaně je kromě toho také alespoň krátká zastávka na místě kde stojí nejslavnější socha města a do značné míry jeho symbol, určitě jeho nejfotografovanější místo – socha Malé mořské víly z pohádky Hanse Christiana Andersena, možná nejslavnějšího dánského rodáka, kterou lze najít v kodaňském přístavu nedaleko Churchillova parku.
Podobně proslulou se stala také zdejší volnomyšlenkářská čtvrť Christiania, která je jednou z nejslavnějších fungujících komun na světě. Christiania pokrývá přes třicet hektarů městského okrsku Christianshavn, a svůj domov zde našlo téměř devět set obyvatel. Jde o část města v minulosti využívanou dánskými vojsky. Zdejší hradby z počátku sedmnáctého století jsou považovány za nejlépe dochovaný obranný systém své doby na světě. V roce 1971, kdy Christianii vojáci již dávno opustili, sem přichází skupina obyvatel z okolních čtvrtí, aby zde žila nezávisle na ruchu velkoměsta a pokud možno co nejjednodušším životem.
Pro konzervativnější návštěvníky dánské metropole je ale přece jen o něco zajímavější atrakcí města Královský palác a jej obklopující zázemí. Amalienborg, současné sídlo dánské královské rodiny tvoří čtyři naprosto identické klasicistní rezidence s osmibokým nádvořím v jejich středu, které jsou dnes volně přístupné veřejnosti, a které podléhají nemilosrdnému dozoru svátečně oděné Královské gardy, k jejímuž střídání – jako oblíbené turistické atrakci – dochází každý den přesně v poledne.
Součástí celého komplexu je mimo jiné pozoruhodné muzeum historie království, navštívit lze také přijímací pokoje nebo historické královské divadlo. Amalienborg je kromě toho také místem kde jsou uloženy dánské korunovační klenoty, a pro nás možná trochu překvapivě také sídlo dánského parlamentu. Budovy královského sídla potom obklopují rozsáhlé parky, z nichž je tzv. Královská zahrada považována za jeden z nejživějších pruhů zeleně v celé Kodani. V blízkosti paláce Sorgenfri se otvírá udržovaný park, který je plně přístupný veřejnosti.
Celá Kodaň se v současnosti těší pověsti nejvíce vzrušujícího a kosmopolitního města Skandinávie. V posledních letech zde bylo otevřeno mnoho restaurací, barů a kaváren, uvnitř kterých se zdejší lidé postupně učí žít. Což je tvrzení, které nedává smysl jen zdánlivě. V minulosti totiž Dánové byli zvyklí využívat služeb podobných zařízení pouze při zvláštních příležitostech, a večeře v restauraci často sloužila jako punc slavnosti dané chvíle, v Dánsku se odjakživa jedlo především doma. Večerním posezením s přáteli potom byl obvykle vyhrazen pouze páteční nebo sobotní večer, a v jiné dny prakticky všechny podniky zely prázdnotou. Což se nakonec natolik proměnilo, že podobné výklady z dějin dánského pohostinství dnes při pohledu na živé městské bary znějí jako vylhané báchorky.
Zdroj foto: Pixabay