Benátky

Benátky jsou městem sto sedmnácti ostrovů a ostrůvků, které vzájemně spojuje hustá síť sto padesáti kanálů, které překračuje přesně čtyři sta devět mostů. Benátky po dlouhá desetiletí představují jedno z turisticky nejatraktivnějších míst na světě, a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se na této skutečnosti mělo v příštích let cokoliv změnit. Kvůli této neutuchající popularitě se zde připravte na vysokou koncentraci turistů téměř na každém kroku. Konec konců, není se čemu divit: jde o jedno z mála míst, jehož návštěvou zřejmě nepohrdne vůbec nikdo. Nebo napadá právě vás nějaký důvod, proč návštěvu Benátek odmítnout?

Podle historiků je oblast Benátské laguny, v níž leží dnešní město, obydlena zhruba od přelomu 5. a 6. století našeho letopočtu. Tehdy sem prchali obyvatelé vnitrozemí, kteří zde hledali bezpečné útočiště před rozlítěnými barbarskými nájezdníky, kteří zemi začali plenit spolu s pádem Říše římské. Postupně se zde izolované obydlené kousky pevniny vzájemně spojovaly, až laguna získala rozměry a strukturu skutečného kamenného města. V tomto směru je město naprostým světovým unikátem.

Když se význam města na konci sedmého století zejména kvůli rychle rostoucímu počtu obyvatelstva zvýšil, staly se Benátky součástí Byzantského impéria. I v jeho rámci si nicméně uchovaly statut nezávislého města, kde jeho občané volí vlastní vládce. Tuto svou samostatnost si potom Benátčané uchovaly díky poměrně neobvyklému kroku: v roce 828 totiž dva benátští kupci v egyptské Alexandrii ukradli tělo apoštola Marka, které samozřejmě odvezli do Benátek. Tím se definitivně Benátky zapsali na mapu důležitých světových center své doby. Tělo zde bylo uloženo v bazilice pojmenované na apoštolovu počest – Bazilika Sv. Marka, která je dnes jednou z nejvýznamnějších památek ve městě.

Přestože se město zájmu turistů těší prakticky po celý rok, lze určit období, kdy se návaly návštěvníků zesilují, a kdy naopak, přinejmenším částečně, opadají. Bylo by přitom chybou zde myslet pouze na letní prázdniny. Jeden z hlavních turistických náporů tak tradičně přichází již během jarních měsíců, kdy sehnat nocleh v období velikonoc představuje zřejmě nejnevděčnější práci za celý rok. Podobné je to samozřejmě i o vánocích, před příchodem nového roku, ale i v únoru, kdy zde pravidelně probíhá slavný karneval.

Z tohoto pohledu léto není úplně nejhorší dobou pro pobyt v Benátkách, i když zřejmě ještě o něco příhodnějším je období od konce března do května, kdy zde úměrně lepšícímu se počasí řídnou davy v ulicích. Podobně lze doporučit i září, a pokud preferujete klid před přejícím počasím, doporučujeme i měsíc říjen.

V průběhu října a listopadu potom město nezřídka čelí záplavám, které paradoxně nemusí být vaší cestě na překážku: poměrně často se totiž lze na stránkách průvodců setkat s doporučením návštěvy Benátek právě tehdy: voda stoupající k chodníkům nábřeží, skrze úzké uličky a náměstíčka zde údajně patří k nesmírně vzrušujícím zážitkům, které umožňují Benátky poznat z neobvyklé perspektivy, v nichž jedinečné kouzlo města vyniká ještě o něco výrazněji. Především pohled na vodní plochu objevivší se na slavném Náměstí Sv. Marka patří k několika málo přímo magickým momentům, které se v ulicích města často objevují v hledáčcích mnohdy i velice významných fotografů.

Žádné představení Benátek se neobejde bez alespoň krátké zmínky zdejším nejslavnějším symbolu, který po celém světě ztělesňuje duch tohoto jedinečného místa – řeč je samozřejmě o gondole. Ryze benátské dlouhé a úzké loďce, která je po dlouhá staletí nedílnou součástí života města – v osmnáctém století se jich vodami benátských kanálů plavilo několik tisíc, v současnosti se počítají v řádu stovek, a většina z nich dnes, na rozdíl od minulých dob, kdy tvořily regulérní dopravní páteř města, slouží k potěše turistů.

Gondoly obvykle měří v průměru asi jedenáct metrů, a jejich hmotnost přesahuje půl tuny, a je výsledkem mnoha řemeslně značně komplikovaných postupů. I přesto jimi lze velice obratně a zároveň jednoduše manévrovat, což bez problémů zvládne jediná osoba. Chováte-li pro gondoly stejně jako mnoho ostatních návštěvníků i obyvatel města slabost, vydejte se na přístaviště – Squero – San Trovaso, což je místo, kde gondoly ve velkém nejen kotví, ale především se zde dodnes pod přísným dohledem mistrů staví stejnou technikou, jako před stovkami let.

Zdroj foto: Pixabay

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Čtěte také